PŘÍPRAVA PŘED ZALOŽENÍM TRÁVNÍKU

Zakládání trávníku je třeba věnovat značnou pozornost. Veškeré chyby při zakládání se projeví na budoucí kvalitě trávníku. Odstranění takových chyb může být v budoucnu značně náročné a nákladné, v některých případech také nemožné. Pozornost je třeba věnovat nejenom přípravě samotného vegetačního substrátu, ale také podloží. Nezbytný je také výběr odpovídající travní směsi.

Před zahájením stavby je dobré provést skrývku ornice, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Po skončení stavby věnujeme nejprve pozornost přípravě podloží. Po půdě, kde chceme mít trávník, by neměla přejíždět těžká mechanizace a hlavně by v půdě neměl být odpad. Ten může způsobit propady půdy a špatné prokořenění trav. Zejména dřevěné části podléhají rozkladu a časem by docházelo k propadům vegetačního substrátu.
Vegetační vrstvu by měla tvořit středně těžká půda. 70 – 80 % částic by mělo být o velikosti 0,25 – 2,00 mm. Hmotnostní podíl zrn menších jak 0,02 mm by neměl překročit 12 % a hmotnostní podíl zrn větších jak 2,00 mm by měl byt pod 10 %. Pokud je zemina příliš těžká, tak je dobré ji promísit s pískem a rašelinou.

Nově navezenou vegetační vrstvu je dobré poválet a nechat vyklíčit semena plevelných druhů. Na vyklíčené plevele následně aplikujeme neselektivní totálními herbicidy (Roundup, Touchdown). Stejně, jako jsme z podloží odstranili odpad, musíme také z vegetační vrstvy odstranit všechny nečistoty. V tomto případě se jedná o oddenky, hlízy a kameny. Postřik herbicidy můžeme v závislosti na intenzitě zaplevelení opakovat. Jakmile eliminujeme plevele (o jejich úplném odstranění nemůžeme hovořit) je třeba připravit vegetační vrstvu pro výsev.

Vysbírání kamenů z plochy, válcováním utužíme osivo (Sezona 2018)

Abychom urovnali nerovnosti a nakypřili seťové lůžko provádíme vláčení a smykování. V tuto chvíli máme vegetační vrstvu připravenou pro výsev. Pokud ale chceme mít opravdu pěkný trávník, tak není dobré provádět výsev hned po přípravě. Mezi přípravou a výsevem je dobré ponechat vegetační vrstvu ještě alespoň dva týdny v klidu. Za tu dobu se stabilizují vláhové poměry. Navíc v průběhu těchto dvou týdnů dochází k dalšímu slehnutí vegetační vrstvy a výskytu propadlin, které máme možnost upravit.

Úpravu půdy provedeme smykováním (Sezona 2018)

ZAKLÁDÁNÍ TRÁVNÍKU
Trávník můžeme zakládat dvěma základními způsoby. Zvolit je možné přímý výsev nebo travní koberec. Obě metody mají své výhody i nevýhody. Rozhodování bude záviset nejenom na finančních možnostech, ale také době, za kterou chceme mít trávník k dispozici.
Přímý výsev může být ekonomičtější než pokládání travního koberce. Nevýhodou je, že trávník se bude zapojovat několik týdnů. Normální zátěž je možná až po několika měsících. Záleží na vysetých druzích (druhy s rychlým nebo pomalým vývinem). Náročnější je péče o nově vysetý trávník. Malé semenáčky jsou velmi citlivé na poškození špatným počasím. V létě může dojít k zasychání v důsledku sucha a s ním spojeným nedostatkem vláhy. Při pozdním výsevu může vzcházející trávník ohrozit časný nástup zimy. Problémem mohou být také plevele.

Zakládání trávníků přímým výsevem
Výsev
Pokud je k dispozici závlaha je možný výsev po celé vegetační období. Pokud závlahu k dispozici je možné zvolit buď jarní, nebo letně-podzimní výsev. Jarní výsev je od dubna do června a představuje jistotu pro založení travního drnu. Druhou možností v případě absence závlahy je letně-podzimní výsev, který spadá do období začátku září až poloviny října.
Výsev můžeme provést buď ručně, nebo strojově. Při strojovém výsevu dochází ke kvalitnějšímu zapravení osiva trav do hloubky 0,5 – 1,5 cm.
Výsevní množství pro užitkové trávníky je 20 – 25 g.m-2.
Po výsevu osivo „zasekáme“ hráběmi. Na okraje cest je z důvodů přehřívání lepší vyset větší množství osiva. Po výsevu provedeme zaválení. Na menších plochách můžeme povrch substrátu utužit deskami. Válením, resp. utužením zajistíme lepší vazbu mezi osivem a vegetačním substrátem.

Hnojíme rozmetadlem na široko

Ošetření plochy po výsevu
V případě zavlažované plochy je třeba dodržet určité zásady. Používat by se měly menší dávky vody v kratších časových intervalech. Zajištěno by mělo být dostatečné provlhčení do hloubky 60 mm. Při teplotách 15 – 20 °C zavlažujeme denně dávkou 8 – 10 mm. Stejnou dávkou zavlažujeme při teplotách nad 25 °C dvakrát denně. Naopak při teplotách pod 15 °C zavlažujeme pouze třikrát až čtyřikrát týdně.
Přihnojení dusíkem může být při výšce 2 – 3 cm, podpoříme tím růst a odnožování trav. Dusík aplikujeme v rychle přístupné ledkové formě v dávce 4 – 5 g.m-2.
První seč je při výšce 8 – 10 cm a trávník se seče na výšku 6 – 8 cm. Při jednom sekání by nemělo být odstraněno víc jak 25 – 30 % délky listů. Výšku snižujeme postupně. Kosení mladého trávníku podpoří jeho zakořenění a také omezí rozvoj plevelů, které se vyskytují i přesto, že plocha byla před výsevem ošetřena herbicidy.

OŠETŘOVÁNÍ TRÁVNÍKŮ
Trávník je živý ekosystém, který se neustále vyvíjí. Vyrůstají zde nové výhony trav, které postupně stárnou a nakonec odumírají. Přísun odumřelého materiálu je rychlejší než jeho rozklad. Postupně se v trávníku kumuluje a brání přístupu světla a vzduchu k odnožovacím uzlinám. Se stářím trávníku dochází k slehnutí vegetačního substrátu, které je navíc podpořeno různou intenzitou zátěže. Utužení substrátu brání růstu kořenů a také vsakování vláhy. Vyzimováním a díky chorobám či škůdcům se mohou v travním drnu objevit mezery. Ze společenstva postupně ustupují kulturní druhy trav, kterým nevyhovují drsnější klimatické podmínky nebo utužený substrát a jsou nahrazovány plevelnými druhy, jež narušují vzhled a funkci trávníku. Pro svůj růst potřebuje trávník také živiny, které jsou odváděny sečením a v půdě tak může nastat jejich nedostatek. Aby byl trávník udržen v dobrém stavu, je třeba zajistit pravidelnou péči (hnojení, sečení, závlaha), hovořit můžeme také o regeneračních opatřeních (vertikutace, aerifikace, pískování, přísev).

Kosení
Pravidelným kosením se udržuje potřebná výška a vzhled trávníků. Podporuje odnožování trav, čímž se zajistí odpovídající hustota trávníku. Vždy platí, že výšku trávníku snižujeme maximálně o 1/3. Sekat by se neměl mokrý trávník. Čím je trávník nižší, tím se zvyšuje potřeba vody a živin.

Závlaha
Bez zavlažování není možné dosáhnout kvalitního trávníku. Starší trávníky je třeba zavlažovat většími dávkami vody a méně často. Mělo by být zajištěno provlhčení substrátu do hloubky 12 cm. Podporujeme tím hlubší zakořenění trávníku. Zavlažovat by se mělo v době, kdy je nejmenší výpar. Optimální je závlaha navečer nebo ráno. Nejvhodnější je závlaha ráno, protože po závlaze dochází k rychlému oschnutí rostlin a snižuje se riziko napadení houbovými chorobami.
Nově založené trávníky se v prvních týdnech zavlažují menšími dávkami vody a častěji. Možná je závlaha i několikrát denně v intervalu 4 – 6 hodin a v suchých dnech po 3 – 4 hodinách. Mladý trávník není schopen zadržovat příliš velké množství vody. Substrát by měl být provlhčen do hloubky 60 mm.

Hnojení
Nově budované trávníky vyžadují větší přísun živin. Hlavními živinami jsou dusík a draslík.
Jarní hnojení spadá do období března až začátku dubna. Aplikují se NPK hnojiva. Je možné využít ledek. Dávka dusíku (N) je 6 – 8 g.m-2.
Letní a letně podzimní hnojení představuje 2 – 3 dávky dusíku aplikované v květnu, červnu a první polovině září. Dávka dusíku (N) je 5 g.m-2. Upřednostňována jsou hnojiva s pomaleji uvolňovaným N.